Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Imigrace: potřebujeme dobré síto.

28. 07. 2017 14:19:38
Německá média v informování o migrační krizi na podzim 2015 totálně selhala. To si nemyslím jen já – k tomuto závěru došla velmi podrobná analýza odborníků z Hamburské mediální školy a z univerzity v Lipsku.

“Nejvýznamnější německé deníky, od Frankfurter Allgemeinen Zeitung, Süddeutschen Zeitung, Die Welt, Bild přes regionální noviny, přijaly za svou rétoriku politiky kancléřky Angely Merkelové,” čteme. „Nekriticky přejala hesla vítací kultury...“ Opačné hlasy se do německých novin a televize nedostaly. Ti, kdo upozorňovali na stinné stránky a nebezpečí neřízené masové migrace, byli ukřičeni coby “pravicoví extrémisté” a “xenofobové”.

Tu dobu si všichni pamatujeme i z českých médií. Byli jsme krmeni emotivními příběhy o ubohých válečných uprchlících, o syrských lékařích a inženýrech, kteří prý povznesou naši ekonomiku a o úžasném přílivu pracovitých lidí, kteří stárnoucí evropské populaci údajně vydělají na důchody. Neztratili jste tehdy kritický pohled? Odvážili jste se nesměle namítnout, že mezi skutečnými běženci se skrývá i spousta čistě ekonomických imigrantů? Poukazovali jste na jejich odlišnou kulturu, návyky a náboženství, jen obtížně slučitelné s evropskými hodnotami? V tehdejší rozjitřené vítací atmosféře vás často i vaši přátelé považovali div ne za morálního vyvrhele. Vím, o čem mluvím – podobných diskusí jsem před dvěma lety zažil desítky.

Do toho přichází zpráva, že americký herec George Clooney se po útocích islamistů v Londýně a Manchesteru už v Evropě necítí bezpečně. Ze svého rozlehlého sídla na anglickém venkově se prý proto s rodinou odstěhuje zpátky do Los Angeles. Clooney se chystá prodat i víkendový dům v Itálii, v jehož blízkosti nedávno vzniknul tábor pro imigranty. Že je to jen bizarní rozmar filmové hvězdy? Ne – právě Clooney vyjádřil otevřenou podporu německé kancléřce Merkelové, která v září 2015 do Evropy pozvala přes milion imigrantů. Tehdy měl plná ústa vznešených lidských hodnot: otevřenosti hranic, tolerance k jiným kulturám... Teď se najednou bojí a utíká zpátky do USA, kde prezident Trump proti ilegální imigraci bojuje. Clooney prostě najednou zjistil, že přílišná otevřenost a tolerance má i svůj rub, kterým je zhoršení bezpečnostní situace.

My ale z Evropy utéct nemůžeme. Nejsme celebrity jako Clooney, ale hlavně jsme tu doma. Je to náš světadíl, naše hodnoty, naše zákony a pravidla. Nechceme je měnit. Odmítáme tu právo šaríja, kamenování nevěrných žen, pronásledování bezvěrců, homosexuálů a židů. Vidíte na tom snad něco xenofobního nebo extrémistického? Já ne, a nebojím se to říct nahlas. My se nemáme co měnit – změnit se naopak musejí příchozí, pokud tu s námi chtějí žít. To oni musejí přijmout naše hodnoty a pravidla. Že to jde, dokazují třeba čeští Vietnamci, nesmírně pracovití lidé, kteří se během jedné generace stali součástí naší každodennosti.

Přístup Evropské unie k masové imigraci je zatím bohužel naprosto špatný. Pouštíme si sem skoro každého bez výběru, příchozí prakticky neprověřujeme a nemáme na ně žádné nároky. Neřešíme, že část příchozích si do Evropy přiváží patologické a středověké návyky, které nehodlá měnit. Nenávist k nevěřícím, extrémistickou formu islámu nebo sexuální útoky na ženy.

V téhle souvislosti si vždycky vzpomenenu na strýce mé ženy, který po sovětské okupaci v srpnu 1968 s rodinou utekl do Rakouska. Rok prožil v lágru, kde se nejdřív musel dokonale naučit německy a nechat se prověřit, jestli náhodou není komunistický agent. Teprve pak se dostal do Austrálie, kde díky své píli během let postupně vybudoval stavební firmu. Dnes ale slyšíme: “Přijměme je všechny! Neřešme, odkud a proč přicházejí a co u nás chtějí dělat. Nezajímejme se, zda se hodlají integrovat nebo touží žít v ghettech sobě rovných!”

Své dcery jsem chtěl vzít do pařížského Disneylandu. Ale nevezmu. Bál bych se tam o ně totiž. Takže bychom si to neužili. A bojím se, že jim časem nějaký imigrant začne nařizovat, aby se na veřejnosti zahalovaly. Dnes už to aspoň můžu napsat, aniž by mne nějaký novinář pod vlivem “vítací kultury” označil za pravicového extrémistu a xenofoba: prostě potřebujeme dobré síto. Politika stranou, tady jde o zachování našeho světa.

Autor: Filip Humplík | pátek 28.7.2017 14:19 | karma článku: 36.81 | přečteno: 1857x

Další články blogera

Filip Humplík

21. srpen 1968 - Pamatuju si? Je to jako dnes.

Narodil jsem se v roce 1972, takže jsem srpnovou okupaci a ruské tanky nezažil. Ale prožil jsem pod vládou komunistů docela dost let. A pamatuju si.

21.8.2017 v 10:29 | Karma článku: 38.56 | Přečteno: 3575 | Diskuse

Filip Humplík

Za šest kytek pět let?

Novojičínská policie vydala pár dny tiskovou zprávu, kde oznamuje, že zahájila úkony trestního řízení ve věci 23 letého muže, který ve svém pronajatém bytě v Novém Jíčíně za oknem pěstoval 6 rostlin marihuanny.

14.8.2017 v 8:58 | Karma článku: 43.37 | Přečteno: 6334 | Diskuse

Filip Humplík

Policie: Pomáhat a chránit nebo buzerovat a kasírovat?

Dopis šéfa městských strážníků na Praze 1 Miroslava Stejskala se stal hitem internetu. Vytýká v něm svým podřízeným, že na pokutách vybrali málo peněz. A že je potřeba přidat, jinak prý nebudou odměny.

7.8.2017 v 13:43 | Karma článku: 38.56 | Přečteno: 2224 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anna Rathkopf

Postřižiny aneb chemoterapie mě dolů nedostane

Nikdy nezapomenu na sestřičku při nabídce léčebnýho menu: "Některým ženám zůstane až padesát procent vlasů." povídala vesele sestřička. "Sakra, tak to jste mi to teda neprodala. To neberu." Povídám ještě veseleji já

21.8.2017 v 21:01 | Karma článku: 19.08 | Přečteno: 596 | Diskuse

Jiří Jiroudek

,,Malá" retrospektiva, aneb Jednadvacet, jednadvacet, 68/69

Něco historie, něco prožitků, pár ohlédnutí se za minulostí. Léta šedesátá. A ,,některá“ z dat, která velmi ovlivnila i poznamenala naší historii a osudy mnoha lidí. Několik generací. V mnohém až po dnešek. Takže kousek ze života

20.8.2017 v 23:20 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 274 | Diskuse

Andrea Špičáková

Útok v Barceloně pohledem z Katalánska

Je to sice už tři dny, co katalánskou metropoli ochromil zásah několika bláznů, kteří ublížili nevinným lidem, ale po návratu z Barceloně nedalekého Lloret de Mar bych okomentovala situaci, jak to vypadalo Katalánsku hodiny poté.

20.8.2017 v 20:53 | Karma článku: 29.03 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Lucie Gavendová

Svět se mění a my s ním

Foukám do popela, který se rozlétává na všechny světové strany. Foukám do něj stejně, jako jednou někdo foukne do toho prachu, který zbyde po mě. Člověče, prach jsi, a v prach se obrátíš.

20.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 253 | Diskuse

Jan Tichý

Třístovkové bilancování

Říkal jsem si, kdy provedu nějaké změny na blogu, nejlépe vyměním profilovou fotku, aby tam nestrašila pořád ta stejná (postupem času letitá).

20.8.2017 v 12:35 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 156 | Diskuse
Počet článků 73 Celková karma 39.57 Průměrná čtenost 3568

Táta 5 dcer, podnikatel, pražský zastupitel a předseda pražské ODS.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.