Transgender sportovkyně: zůstane svět normální?

1. 03. 2019 7:17:03
O pořádný rozruch se v minulých dnech postarala legendární česko– americká tenistka Martina Navrátilová. Jak možná víte, otevřeně se hlásí ke své lesbické orientaci.

Žije s poslední sovětskou Miss Julii Lemigovovou a celá léta bojuje za práva sexuálních menšin. A to je velmi podstatné – rozhodně jí totiž nelze vyčítat předsudky.

Navrátilová byla dlouhou dobu členkou poradního sboru Athlete Ally, což je spolek, podporující sportování leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob (LGBT). Dnes už ve spolku Athlete Ally není. Vyhodili ji z něj za kritiku nefér výhod transsexuálních sportovkyň (bývalých mužů, kteří si nechali měnit pohlaví na ženské). „Nemůžete jen tak sama sebe prohlásit za ženu a rázem soutěžit se ženami,” napsala tenistka v prosinci na Twitter. “Musí existovat nějaké standardy.” V blogu na webu britského nedělníku Sunday Times pak dodala: „Je to šílené, podle mě je to podvádění. Jsem ráda, když mohu podpořit transsexuální ženy v jakékoliv podobě, ale nebyla bych ráda, kdybych proti nim měla hrát. Nebylo by to fér.“

Tyhle výroky prý byly “transfobní” a urážlivé. Opravdu? Navrátilová přece prostě jen pojmenovala realitu. Označila problém, který ve sportu už delší dobu visí ve vzduchu.

Čas od času se někdo narodí “v cizím těle”. Připadá si jako žena, ale fyzicky má mužské pohlaví, nebo naopak. Pokud se to rozhodne změnit, podstoupí operaci a upraví si jméno, což se objeví i v jeho osobních dokladech. Až potud je vše v pořádku. Je to věc osobního rozhodnutí a osobní svobody. Problém ale nastává třeba v okamžiku, kdy se takováhle “nová žena” rozhodne pokračovat ve své sportovní kariéře. Samozřejmě za své nové pohlaví.

Každý lékař vám vysvětlí, že vrozené tělo vlastně změnit nemůžeme. Transsexuální sportovkyně tedy možná už nemá penis a naopak má prsa, ale jinak jí všechny atributy mužství zůstanou. Žena je to jen psychicky (cítí se tak) a administrativně, ale technicky vzato je to pořád muž. Má mužské chromozomy, mužskou kostru, mužské svaly, mužský metabolismus živin, mužské využití kyslíku, mužské hospodaření s energií, mužsky rychlejší regeneraci... Transsexuální sportovkyně má prostě všechno, co příroda nadělila mužům, kteří to potřebovali k lovu, k boji a ochraně tlupy nebo kmene.

Ženy mají od přírody zase spoustu jiných evolučních výhod, ale ve většině sportovních disciplín se prostě lépe uplatníme my, muži. Jsme robustnější, silnější a rychlejší. Právě proto taky ve sportech existují ženské a mužské kategorie. Umíte si představit smíšený běh na sto metrů, smíšený fotbal nebo boxerský zápas, ve kterém se muž utká se ženou? Předem bychom si mohli tipnout, kdo vyhraje.

Takhle to fungovalo desítky nebo spíš stovky let, od samých počátků sportu. Jenže transsexuální sportovkyně to teď celé stavějí na hlavu. Pokud mohou s mužským tělem závodit nebo hrát za ženy, mají nezaslouženou fyzickou výhodu. Nemusejí tolik trénovat, později se unaví, dohodí nebo dokopnou dál, dají větší ránu, do cíle doběhnou dřív... Dokud na to neupozornila Navrátilová, nikdo se nad tím nepozastavil, ačkoli závodní výsledky hovořily jasně.

Jen pár příkladů ze současnosti. Jednou z nejrychlejších atletek světa na středních tratích je dnes Jihoafričanka Caster Semenyaová. Formálně je to žena a za ženy i závodí, ačkoli biologicky jde o hermafrodita. Semenyaová se narodila jak s vaječníky, tak i s varlaty, která jí zajišťují třikrát vyšší hladinu mužského pohlavního hormonu testosteronu, než má průměrná žena. A s ním i mužskou rychlost. Na letošním atletickém mistrovství amerických středních škol v Connecticutu obsadily první dvě místa transsexuální sprinterky Terry Millerová a Andraya Yearwoodová – běžkyně s ženskými jmény, ale mužskými těly. A v australské ženské házenkářské reprezentaci hraje Hannah Mouncey, do doku 2016 muž. Měří 190 cm a váží přes sto kilo. Tomuhle chlapáckému stvoření se mají soupeřky bránit?

Změna pohlaví je tedy vlastně legálním dopingem. Požadavek na odstranění téhle nefér výhody je zcela legitimní a není na něm vůbec nic transfobního. Jde o čistě technický problém, jak zařídit, aby včerejší muži neměli v ženských kategoriích navrch. Nejjednodušší řešení se v době dnes občas přehnané politické korektnosti zdánlivě nabízí samo. Mezinárodní olympijský výbor a další sportovní organizace a spolky by pro transsexuální sportovkyně a sportovce zřídit třetí kategorii. Svět by pak zůstal aspoň zdánlivě normální.

Otázkou je, zda k tomu tváří v tvář této ideologii bude politická vůle. Pokud nebude, můžeme naopak ve sportech zrušit mužské a ženské kategorie. Ztratí totiž smysl. A já si myslím, že by to byla škoda. A nebudu se na to chtít koukat.

Autor: Filip Humplík | pátek 1.3.2019 7:17 | karma článku: 44.48 | přečteno: 4695x

Další články blogera

Filip Humplík

No Future nebo Soudný den? Budoucnost bude přesně taková, jakou si ji uděláme

Kdysi v pubertě jsem začal poslouchat punk. Tvrdou hudbu mám rád dodnes, ale punkové heslo No future! (Žádná budoucnost!) už mi nic neříká. Jak totiž člověk dospívá a bere rozum, dochází mu, že je to jen na něm.

15.3.2019 v 7:00 | Karma článku: 17.55 | Přečteno: 411 | Diskuse

Filip Humplík

Mávání vlajkou. Tibet a rodina.

Všimli jste si? Po celém Česku dnes vlají vlajky Tibetu. Na první pohled je to jen symbol solidarity s nezávislou himálajskou zemí, kam v říjnu 1950 vtrhla čínská okupační vojska.

8.3.2019 v 7:45 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 791 | Diskuse

Filip Humplík

Češi by měli víc umírat, zlevnily by pohřby!

Nebo “Kokain je tak drahý, protože feťáci málo šňupou!” Nebo “Čím víc budeme jezdit autem, tím levnější bude benzín!”

21.2.2019 v 12:22 | Karma článku: 29.77 | Přečteno: 1135 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Veronika Luňáková

Zaměřeno na Erasmus+: Flexibilní stáže absolventům v dnešní postmoderní době

Evropská komise pro roky 2021-2027 navýšila rozpočet studijního programu Erasmus+ na 30 bilionů eur, tudíž v příštích letech by se na studijní stáže mohlo dostat až 12 milionů mladých lidí, oproti současným 4 milionům.

23.5.2019 v 6:01 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 258 | Diskuse

Jan Bartošek

Chybí byty. Pomůže stát?

Občane, jedenáct let pracuj, pak možná nějaký byt seženeš. Opravdu takové „dostupné bydlení“ chceme?

21.5.2019 v 18:51 | Karma článku: 8.00 | Přečteno: 360 | Diskuse

David Rath

Vážený pane premiére

Vážený pane premiére, milý Andreji, troufám si Vás oslovit i milý Andreji s ohledem na Vaše přátelské přijetí na Čapím hnízdě, kde jste pro mě, mimo jiné uspořádal i výbornou večeři v kruhu Vašich nejmilejších.

21.5.2019 v 9:17 | Karma článku: 25.47 | Přečteno: 979 | Diskuse

Anna Gamanová

Kladno v akční nabídce

Kladno je městem s širokou nabídkou super- hyper- a dalších marketů. Kupodivu i přes saturované až přeplněné obchodní prostředí na Kladně stále existuje ze strany řetězců poptávka po dalších stavbách. Kam až je pustíme?

21.5.2019 v 6:00 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 211 | Diskuse

Veronika Luňáková

Evropané chtějí bydlet, nemají ale kde…

V médiích napříč Evropou se mluví o tom, že letošní evropské volby přinesou revoluci. Jak by ale měla vypadat?

20.5.2019 v 19:30 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 582 | Diskuse
Počet článků 95 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3543

Táta 5 dcer, podnikatel, hrdý Pražák a pražský zastupitel za ODS.

Najdete na iDNES.cz