Radar v Brdech: prošvihnutá šance na bezpečnostní záruky
Skoro na den přesně před rokem (v květnu 2016) začala americká armáda v Rumunsku spouštět protiraketový štít Aegis. Je určen k ničení raket krátkého a středního doletu, kterými mohou Evropu ohrožovat různé východní země. I když se od začátku mluví o Íránu a Severní Koreji, Rusko má už řadu let pocit, že štít je namířen hlavně proti němu. To je celkem logické – štít je přece ve východní Evropě, kterou Moskva tradičně považuje za svoje teritorium.
A tady to začíná být velmi zajímavé. Jistě si pamatujete, že “očí” štítu, tedy radar, měly původně stát v Česku, konkrétně v Brdech. Proč tedy dnes radar mají v Rumunsku? Oficiálně o tom rozhodl Barack Obama, který v září 2009 přehodnotil původní záměr svého předchůdce George Bushe. Neoficiálně na to ale měly vliv protesty české veřejnosti.
No, veřejnosti… Proti americkému radaru v Brdech se angažovalo bizarní seskupení domácích levičáků a ekologistů. Bojovali proti němu třeba Mladí komunisté, Greenpeace nebo občanská iniciativa Ne základnám!. Podle Lidových novin stál u jejího zrodu bývalý komunistický rozvědčík Rudolf Převrátil nebo někdejší předlistopadový náčelník Hlavní politické správy Západního vojenského okruhu Československé lidové armády Oskar Marek. Jeden z mluvčích iniciativy Jan Májíček je členem komunistické Socialistické solidarity, která chce zrušit kapitalismus. Prostě samé bizarní figury.
Aktivisté z ne úplně průhledných (ne)ziskovek, které nikdo nevolí, prostě nejsou veřejnost. Jednou jim přispěje Soros, jindy Moskva.
Celé to do sebe začne zapadat ve chvíli, kdy si znovu zdůrazníme geopolitické souvislosti. Novinář Karel Pacner v lednu 2008 vyslovil dobře doložené podezření, že české odpůrce radaru zprostředkovaně platí ruské tajné služby. Připomněl, že Sověti v 70. a 80. letech využívali západní "mírové hnutí", které finančně podporovala KGB. "Nejméně polovinu těchto protestů inspirovali vyzvědači z Východu," psal Pacner. Napojení iniciativy Ne základnám na finanční zdroje s ruskými kořeny později potvrdila i Mladá fronta Dnes.
Radar v Brdech tedy před lety s největší pravděpodobností zařízly zájmy Moskvy – stejné Moskvy, která dnes svou imperiální rozpínavostí začíná čím dál víc ohrožovat východní Evropu. Zatím je to Krym, Ukrajina a Pobaltí, ale časem to nejspíš bude i Česko. Už v únoru 1945 nás Moskva na Jaltské konferenci dostala do své sféry vlivu a v srpnu 1968 dala okupací jasně najevo, že Česko považuje za podřízenou gubernii. Mít tu tak teď americký radar! Jeho hodnota by nebyla ani tak vojenská, jako spíš symbolická. Rusům by radar říkal, že už nejsme jejich. Radar by tak by majákem svobody.
Rumuni dnes mohou být klidnější než my. Jejich politické a ekonomické vazby na USA se díky instalaci radaru výrazně posílily. Teď se navíc dozvídáme, že Washington prodá Bukurešti rakety Patriot. Jenže my máme místo radaru aktivní (ne)ziskovky, které nás usilovně táhnou opačným směrem, než leží západní demokratický svět.
Kdyby dnes stál v Brdech americký radar, měli by to podstatně těžší. Odpůrci radaru tedy před lety umetli cestičku přátelíčkování Pražského hradu s Kremlem. Odkryli nám záda.
Připomíná mi to tragický vtip: optimista se učí anglicky, pesimista se učí rusky a realista se učí střílet…
Filip Humplík
Převlíknu se na Mikuláše za čerta: Jsem ještě v pořádku?
Časopis Time zveřejnil osmnáct let starou fotku kanadského premiéra Justina Trudeaua. Pochází ze školního karnevalu s tématem arabských pohádek Tisíc a jedna noc, na kterém se tehdejší učitel Trudeau převlékl za Aladina.
Filip Humplík
No Future nebo Soudný den? Budoucnost bude přesně taková, jakou si ji uděláme
Kdysi v pubertě jsem začal poslouchat punk. Tvrdou hudbu mám rád dodnes, ale punkové heslo No future! (Žádná budoucnost!) už mi nic neříká. Jak totiž člověk dospívá a bere rozum, dochází mu, že je to jen na něm.
Filip Humplík
Mávání vlajkou. Tibet a rodina.
Všimli jste si? Po celém Česku dnes vlají vlajky Tibetu. Na první pohled je to jen symbol solidarity s nezávislou himálajskou zemí, kam v říjnu 1950 vtrhla čínská okupační vojska.
Filip Humplík
Transgender sportovkyně: zůstane svět normální?
O pořádný rozruch se v minulých dnech postarala legendární česko– americká tenistka Martina Navrátilová. Jak možná víte, otevřeně se hlásí ke své lesbické orientaci.
Filip Humplík
Češi by měli víc umírat, zlevnily by pohřby!
Nebo “Kokain je tak drahý, protože feťáci málo šňupou!” Nebo “Čím víc budeme jezdit autem, tím levnější bude benzín!”
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3564x